Chov psů  *   Veterinární ordinace  *   Alternativní terapie  *   Odkazy  *   Kontakt

CHOV, KRYTÍ, ODCHOV
O nás
Štěňata
Životní příběhy
Stáří
Odchovy
Výchova a výcvik
Chov, krytí, odchov
Porod
Raná socializace
Informace pro majitele
Výběr vhodného páru Příprava na krytí, krytí Naskakování Barva po narození

Naskakování

Naskakování u psů má několik přirozených důvodů.

Naskakují fenky i psi.

Naskakování fen
- dominantní fena si tím podřizuje druhou, pokud se druhá fena nebo pes podřídí, je vše v pořádku a naskakující přejímá vyšší postavení ve smečce. Většinou se to ovšem druhému psovi nelíbí, zavrčí, načež dojde ke konfliktu různého stupně. Fena, která je před háráním, naskakuje opět na feny a na psy a provádí kopulační pohyby. Pokud naskočí na fenu před říjí nebo na háravou, užijí si spolu velkou legraci. Stejně tak galantní pes na sebe nechá naskakovat fenu před říjí nebo říjící. Háravá fena naskakuje i na krycího psa v rámci milostných her. Správně socializovaný pes si to nechá líbit. Naskakování štěňat - dominantní štěně běžně naskakuje na jiná štěňata a pokouší se i na dospělé, jednak kvůli hierarchii, pokud si chce jedince podřídit, běžně ale zkouší uplatnit pohlavní aktivitu a to už i ve třech měsících stáří. Stejně stará štěňata obvykle naskakování nesnesou a hrozivě vrčí nebo se perou. Malá štěňata naskakují ze všech stran, což je projevem boje o postavení ve smečce.

Naskakování dorostenců
pes dorostenec, nejčastěji od 6-ti měsíců, naskakuje zejména zezadu na jakéhokoliv jiného psa a ještě raději na fenu. Pokud druhý jedinec drží, začne naskakující s kopulačními pohyby a velmi často dojde k ejakulaci. Stejně dominantní pes si naskakování nenechá líbit a psi se poperou. Většina dospělých fen chvíli naskakování vydrží, pak varovně zavrčí a nedá-li si mladík říci, kousne ho. Málokterá dospělá fenka jde do bitky s mladým psem.

Naskakování dospělých psů
každý dospělý pes naskakuje na fenu i na psa, kterého nezná z důvodů dominance. Pokud přibude do rodinné smečky nový samec, naskakuje zcela přirozeně na všechny členy smečky, pokouší se je krýt, nezávisle na pohlaví a to trvá tak dlouho, než se ujasní jeho postavení ve smečce nebo než ochabne pohlavní pud. Je zcela přirozené,že každý nový samec v rodině, od 6-ti měsíců stáří, bude obtěžovat jinak již sehranou smečku různého složení. Krycí pes, chovný pes, naskakuje ještě intenzivněji, protože je zvyklý, že tato příjemná aktivita se provozuje mezi lidmi, za pomoci pána a je to jeho "práce". Nebezpečí - pokud budete mladého psa od začátku trestat za naskakování, může se stát, že se bude bát v dospělosti nakrývat. To platí i pro dospělého krycího psa, pokud se dostane do kontaktu s novou fenou. Pokud domácí alfa fena mladého usměrňuje sama, v mnoha případech ji domácí pes nenakryje a často nekryje žádnou z vlastních fen majitele. Stává se, že i u krytí cizích fen je vlažný. Takže, pokud chcete psa uplatnit v chovu, je nejlepší ho v době dospívání oddělit od dominantních fen a venku v cizí smečce ho mít na vodítku, abyste předešli potlačování pohlavního pudu. Naskakující pes může poranit kůži druhého jedince a ze špiček drápků zanést infekci. Často přehlédnete tato drobná zranění a až naježená kůže, slepené chlupy vás upozorní, že má pejsek mokvavý ekzém na žebrech. Naskakující pes velmi slintá v důsledku termoregulace, sliny tečou na spodního psa, takže v chladném počasí může dojít k závažnému prochlazení páteře. Naskakující pes může být těžký, pohybový aparát spodního psa je přetěžován a může dojít k různým zraněním pohybového aparátu. Zejména u štěňat může mít vzájemné dlouhodobé naskakování celoživotní následky v podobě juvenilní artrózy, subluxace, luxace čéšky, různé problémy s páteří atd.

Varování a povzbuzení
Nový pes od 6-ti měsíců výše bude ve vaší domácnosti vždy zpočátku značkovat a naskakovat. Udělá to každý pes v různé míře. Stejně tak v domácnosti známých, kam přijdete se svým psem (samcem) na návštěvu, pokud v té rodině je jiný pes nebo fena. Ve vaší vlastní domácnosti značkování i naskakování ustoupí do pár týdnů, ještě se mi nestalo, že by pes, který je u mě ve škole nebo na hlídání, močil a naskakoval déle než tři týdny. Ovšem jakýkoliv pes, sebevychovanější, při návštěvě mého domu, značkuje na všech dostupných rozích a okamžitě naskakuje na jakéhokoliv psa nebo fenu, kterého uvidí. Prevence je velmi obtížná. Můžete psa zavírat do boxu nebo do klece a vodit ho močit pouze ven. Výborné jsou společné procházky s ostatními členy smečky, kdy naskakující je trvale pod dozorem a zaměstnáván výcvikem. Tím se dá doba značkování a naskakování zkrátit. Když si koupíte štěně, které v době dospívání začne obtěžovat vaše feny, buďte trpěliví a opatrní, ať žádný z nich netrpí. Pokuste se předejít naskakování tím, že psi budou po procházce unavení a pohromadě. Jakmile mladému otrne a zkusí naskakovat, lstí od odlákáte a oddělíte. Ale pozor, aby si nevytvořil reflex, že po naskočení dostane do klece odměnu anebo je vždy po naskočení odveden. Je třeba metody střídat a psi nenechávat bez dozoru. Naskakování v rámci vlastní smečky samo přejde, stejně tak jako značkování.