Chov psů  *   Veterinární ordinace  *   Alternativní terapie  *   Odkazy  *   Kontakt

CELISTVOST
Úvod
Informace o terapii
Jak léčím
Moje filozofie
Pozitivní programování
Žít s radostí
Mým studentům
Celistvost
Dávám každému dni
Osud
Proč? (minerální říše)
Meditace
Alfa pásma, tajný koutek
Karma a Zákon přitažlivosti
Karmická terapie
Čakry - všechny věty
Modlící se ruce
Láska bez podmínek
Láska a vztahy
Pramen lásky
Přijetí bohatství
Dalajlama o náboženství
Po roce 2012
Máme srdce?
Tuky
Malá duše a slunce
Doporučená literatura









Stále něco hledáme a stále nám něco chybí. Někdy víme, co to je, jindy ne. Máme pocit neúplnosti. Podvědomě hledáme harmonii, rovnováhu, celistvost, říkáme naplnění… Moudré knihy píší, že vše, co potřebujeme ke štěstí, máme v sobě. Že vnější věci, události nebo osoby, nemohou být podmínkou našeho štěstí, naplnění, harmonie, že co chceme, musíme nejprve najít v sobě.

Je to pravda. Ale v důsledku karmy minulosti nebo přítomného života máme bloky na energiích, máme poškozený energoinformační systém, znečištěný našimi nebo cizími myšlenkami, potravinami, jedy ze vzduchu. Jsme  od početí přeprogramováváni rodiči, školou, společenskou morálkou a už ani nevíme, kdo jsme a co chceme, víme, co chtějí ti druzí, co bychom měli podle nich, jejich předpisů, norem...dělat. I lékaři nás srovnávají s tabulkovými hodnotami a pokud se vychýlíme, dostaneme léky, neboť jsme označeni za nemocné. Nikdo už nás nerespektuje jako individualitu, specifickou identitu…
Genetické vybavení je nesmírně široké, ale aktivní nejsou všechny geny. Vlivem vnějších podmínek jsou aktivní nebo právě neaktivní jen některé. Náš nehmotný systém, naše atomy sahají do vesmíru, přesahují tělo a tvoří duši a ducha a jsou nositeli další informace. Skutečně je v nás obsaženo úplně vše, ale jen malou část z toho používáme. Jednak proto, že neumíme využít svůj potenciál - těla, duše a ducha, jednak proto, že vlivem karmy ani nemůžeme.

Cesta nápravy je různá. Každodenní práce na sobě, prosba, děkování, modlitba, meditace a práce pro Zemi jsou jedna z cest. Tahle cesta je dlouhá a složitá a úspěšná jen v určité míře. Dost lidí se domnívá, že si musí pomoci jen sami, sami vše zvládnout a odmítají pomoc. Já v tom vidím jednak strach z pravdy, jednak pýchu, jednak program nepřijetí péče a pomoci, vše může být pod vlivem karmického programu sebetrestání. Jistěže v počátku si každý pomůže sám, vyměnit žárovku umí žena i muž. Pokud světlo ale stále nesvítí, obvykle to je již omezená skupina lidí, kdo se pustí do zkoumání přívodu energie. Pokud neopraví elektrické vedení sami, zavolají si specialistu. Nad opravou světla v místnosti obvykle nepřemýšlíte, kam až sahají vaše schopnosti a možnosti a na co si pozvete odborníka a zaplatíte mu jeho práci a čas. Proto i já na seřízení mého světla zvu opraváře a sama jsem opravář pro vaše světlo…
Vstoupím do vašeho energoinformačního systému, do vašich buněk, s božím svolením, a hledám překážky v toku světla, odstraňuji je myšlenkou, akupresurou, bylinami, homeopatiky, tade svíčkami.

Evoluce planety vyžaduje, abychom z našeho potenciálu vytěžili maximum toho dobrého. Po odbloku části karmy se vám rozšíří pole možností, schopností, zlepší se zdraví, vztahy, majetek..., čím více jste očištěni karmicky, tím více pozitivních událostí, situací, vztahů máte k dispozici. Zaktivují se spící geny, zrcadlové buňky načtou nové možnosti, vytvoří se nové nervové spoje, vytvoří se nové energetické spoje. Blížíme se více k celistvosti.

Abychom mohli být celiství, naplnění, harmoničtí, musíme si uvědomit, kdo jsme, kdo je naše tělo. Muž, žena? Pro tuto inkarnaci jsme si vybrali jedno z pohlaví. Duše může vibrovat žensky nebo mužsky, nezávisle na tom, kým je tělo. Tělo může mít vlivem genetické a energetické informace poruchu v plnohodnotném vyjádření sexuálního dimorfismu. To vše ovlivňuje pak naše kontakty s vnějším prostředím, zejména s lidmi, a obzvlášť s opačným pohlavím.

Sexuální dimorfismus a pohlavní znaky a projevy nejsou náhoda nebo nehoda…, je to záměr, je to důkaz spojení nespojitelného, a dokonce z toho vznikne nová bytost, dítě. Druhý člověk nemůže být podmínkou k našemu naplnění, ale může být opravdovým partnerem při objevování celistvosti. Jen přímou konfrontací s opačným pohlavím se stáváme sami sebou, objevujeme své skryté vlastnosti, znaky, projevy, potřeby. Můžeme se harmonizovat. Nikdo jiný nedostane z nás to špatné tak snadno, jako pohlavní protějšek. Je naším neustálým učitelem, zrcadlem. Cílem této cesty je jednota v sobě, vnitřní vyváženost.

Odmítáním partnera, partnerského života, nikdy nedocílíme skutečné jednoty, své pravé podstaty. Žena bude opravdovou ženou jen proti muži a muž bude pravým mužem jen proti ženě. Proto se čakry točí opačně, proto jsme tak jiní a přitom stejní, proto je základní princip života jin a jang.
Existují formy života bezpohlavní. Dokonce se inkarnují na zem. Mají to nesmírně těžké, naučit se pozemské, když na své planetě to nemají. Takové tělo obvykle nemá jasné sexuální znaky, někdy ani chování. Vztahy nefungují, sexualita nefunguje. Člověk se cítí ztracený. Přicházejí na terapie jako lidé, kterým část života nefunguje. Lidská těla a pohlavní vyjádření, pravá podstata ženy i muže, jsou velmi poškozené dosavadním vývojem. Vzájemné utlačování a následné vzpoury…vzdory. Přemrštěné jednání feministek, zanedbaná výchova v rodině. Musíme se vrátit sami k sobě, do své podstaty. Odpustit za všechny předky i inkarnace ženám i mužům, nežít dál ty křivdy, to zlo a potlačení, co jsme na sobě páchali. Dát si vzájemně šanci se otevřít a projevit se. Musíme začít všichni najednou. Otcové v minulém století (a nejen v něm) potlačili své syny, tvrdá výchova bez citu, bez úcty, bez pochvaly. Matky se synů nezastaly. A najednou dnes chceme po mužích právě mužské chování, ale samy nejsme ženami…oblečení, vlasy…chování, vytrácí se ženskost, nedáváme muži příležitost se rozvíjet mužsky vůči ženám a přitom ho ještě kritizujeme, že je málo mužský.
Zraňujeme se navzájem a žijeme ve svých křivdách. Ženy a muži celé planety! Strachy, křivdy, potlačení citů. A citů a lásky je pak méně a méně...a každý po nich toužíme, muži i ženy touží po lásce, stále ji hledají. Sami ji ale nedávají, neprojevují, neboť se bojí zranění. A jak pak má druhý dávat a otvírat se, když proti němu stojí uzavřený, zraněný nebo ukřivděný protějšek?

Potřebujeme skupinu lidí, co se nebojí se otevřít. Vytvořit kolektivní energii lásky, důvěry. Pozitivní energie lásky má největší sílu. Už tím se budou otvírat další a další lidé. Na cestě nám jistě zase někdo ublíží. Ale pokud vnímáme karmicky, pochopíme zranění těla a duše..., tisíciletá zraňování a potlačování.., a odpustíme a budeme dál dávat lásku.
Potřebujeme přijmout druhé pohlaví do svého života. Učit se s ním, rozvíjet se, obohacovat se, poznávat sebe sama právě kontaktem s protějškem.
Důležité je přijmout partnera, který je pro dané období nejlepší. Nelpět pouze na tom na celý život. Všichni se měníme, a pokud  dáme sobě i partnerovi svobodu v myšlení a konání, může se postupem času vyvíjet jiným směrem. Nemůžeme nikoho nutit, aby šel stejnou cestou po zbytek našeho života, jako jdeme my. Nejde přece o délku vztahu, ale o jeho kvalitu. K čemu je být spolu 40let, když život je prázdný? Čím méně požadavků máte na partnera, tím déle s ním můžete vydržet. Ale my máme více a více požadavků. Dopřejme si vztahy i krátké, pokud nás obohatí, pokud nám pomohou zbavit se něčeho špatného v nás a vnést něco nového, krásného a obohacujícího. Neberme jako zklamání, že vztah skončil dříve, než jsme doufali. Pojďme dál… tak dál, tak hlouběji do sebe, všichni, až bude skutečně snazší najít dlouhodobého partnera, se kterým se budeme rozvíjet a obohacovat, se kterým získáme svou vlastní celistvost, naplnění a jemuž umožníme totéž. Proto se musíme spolu kontaktovat. Vyjít ven…setkávat se. Propojit energetická pole a hledat, co se nám líbí, co nás omezuje. Odložit strach ze zklamání, protože ten strach má každý. Dokud budeme žít ve strachu, nic nezískáme. Ani klid, ani radost, natož lásku. Každé "ublížení" nám ukáže, kde máme karmický blok.. Blok v podvědomí… A na to dnes máme techniky na odstranění, samoléčení a vycvičené specialisty terapeuty.

Důležitou otázkou je i sexualita. Archandělské knihy, chanelingy, tarot, i ting, všude jsou zmínky o sexualitě, o vztazích, připouští se trojúhelníky na dobu určitou. Tyto moudrosti v knihách a kartách nás vedou k přijetí a pochopení těla, k přijetí vášní. Neodmítat nic lidské. Důležité je nesetrvat dlouhodobě u pudových vášní, ale tak jako prvňáček píše první písmena, je v oblasti sexuality důležitý pudový sex. Pokud toužíte pouze po lásce srdce a sblížení těla a duše, nemusí vám fungovat sexualita, nemusíte prožívat orgasmus, protože jste přeskočili první třídu. Sblížení a spojení na úrovni těla duše a ducha, sex a milování na všech čakrách je ideál. Je zážitek jednoty tělesného a božského. Vše má ale své zákonitosti.
Pro správnou funkci těla ženy a muže je sexualita nezbytný pohon, očista, regenerace, ventilace. Odmítání sexuality je odmítání života, odmítání sebe. Obvykle k tomu vede karma, minulé životy a zkušenosti z přítomnosti, nespokojenost se sebou, případně chybné funkce. Se vším se dá pracovat, na vše máme techniky, přírodní léky. Ale podstatné je, že musíte chtít. Musíte pochopit svou podstatu, kdo jste a kým chcete být a přijmout kroky od počátku. Přijmout úctu k vašemu i partnerovu tělu, respektovat ho.

Člověk může být šťastný s někým druhým, teprve když umí být šťastný sám se sebou. Pokud umíte být šťastný sám, nepotřebujete druhého, aby plnil vaše očekávání, nehledáte v něm naplnění. Spočinete pak oba v témže okamžiku a prožíváte svá štěstí, která se za určitých podmínek stanou štěstím společným. A prolnou se.
Být šťastný sám se sebou je velmi těžké. Nikdo nás to nenaučil. Nikdo nám neukázal, jak se to dělá. Od malička nám ukazují, jak se hledá štěstí venku a jak má vypadat jeho prožívání. Nedostatek vnějších podnětů ke štěstí nás potom trápí, cítíme se opuštění, prázdní, neuspokojení, smutní.
Všechno, co vám píšu, co vás učím, nejsou znalosti z knih. Jsou to moje vlastní prožitky, kvůli kterým čtu, medituji, učím se, protože jsem prošla tolika bolestnými okamžiky života, že nikomu nepřeji, aby to zažíval taky. A protože díky knihám  a vědění nacházím jakési cesty z osamělosti a prázdnoty, vím, že to jde, a vím, jaké to je. A také vím, kolik toho mám ještě před sebou. Přesto jsem sama sobě vděčná, děkuji svému tělu i duši a všem silám dobra, že mě vedly, že jsem nikdy nepolevila, nikdy jsem to nevzdala. V největších chvílích zoufalství, samoty, beznaděje a marnosti jsem VĚDĚLA, že to má nějaký smysl, nějaké rozuzlení, že na to dřív nebo později přijdu a že bude lépe. A vždycky to tak bylo. Víra a naděje mě nikdy neopustily, stejně tak jako usilovná každodenní práce na sobě.
A co vím, den o dne více miluji Zemi, miluji vše lidské, vše tělesné. S hlubokým porozuměním přistupuji k lidem a jejich vlastnostem. Před dvaceti lety jsem objevila Boha a duši. Byla jsem nadšená a nehmotný svět byl mou oporou, útěkem, vůdcem, když hmotný svět mě zklamal, trápil. Rok od roku si více uvědomuji důležitost jednoty těla a duše. Spojení nebeského se zemským. Vždyť právě člověk stojí mezi Zemí a nebem.
Není to jen Bůh (Universum?, Inteligence?), co nás vede a čistí, ale je to i matka Země, která nám dala tělo a  smysly, která nám umožnila prožitky. S láskou a úctou přijímám vše, co tady na zemi JE. K tomu patří i muži, tak odsuzovaní a odmítaní, jsou jiní, ale jsou nezbytní pro lásku a krásu na Zemi. Jsou naprosto úžasní, když jim porozumíme. Když jim dáme šanci se otevřít a rozvinout.

K božskému prožitku těla, k propojení dvou lidí na úrovní těla, duše a ducha vede dlouhá cesta a já jsem vděčná za každý krok na této cestě. Vím, že to jde. Vím, jak na to, a pokud skutečně chcete, povedu vás. Jsem opravář vašeho vnitřního světla a pomůžu vám zářit tak daleko, kam sahá sám Vesmír.

MVDr. Simona Müllerová